Dominik Čipera
Pražák narozený v roce 1893 je jedním z nejvýznamnějších Zlíňáků a baťovců historie. Do Zlína jej přivedla v roce 1919 jeho paní Božena, nevlastní neteř T. Bati, jemuž se postupně stal nejbližším spolupracovníkem. Pro své schopnosti a zájem o veřejnou správu se již od 20. let staral ve zlínském zastupitelstvu o finance. Po smrti T. Bati převzal starostenský úřad a vykonával jej prakticky do konce války, do svého zatčení. Ač byl členem protektorátních vlád do roku 1942 (za premiérů Berana a Eliáše), byl po dvou měsících z vazby propuštěn a později soudně zproštěn obvinění. Po převzetí moci komunisty uprchnul před perzekucí přes Německo do Kanady za Tomášem Jr., pro nějž a jeho světovou organizaci Baťa pracoval až do své smrti v roce 1963. Příběh Dominika Čipery dlí stále poněkud ve stínu velkého a dramatického příběhu Baťů. Přitom by si zasloužil nejméně románové, ale ještě lépe barvité a výpravné filmové zpracování. Můžeme být pyšni, že Čipera daroval nejproduktivnější část života našemu městu. Za Tomáše I. byl ve Zlíně číslem 2, od roku 1932 spolutvořil triumvirát Jan Baťa – Čipera – Vavrečka, za protektorátu byl za Janovy emigrace členem nejužšího vedení. Zkrátka ve Zlíně se v nejslavnější době 20. – 40. let, neudálo nic, u čeho by Dominik Čipera nebyl.
Pro další informace doporučuji knihu Z. Pokludy Baťovi muži.