Hermína Týrlová

Tomáš Baťa podnikal v 38 odvětvích, měl ohromně široké zájmy a svět filmu nemohl minout. Již roku 1927 československá kina promítala Baťovy žurnály. Brzy přibývaly další filmové žánry a roku 1936 dostali firemní filmaři komfortní pracoviště v ateliéru na Kudlově. Nechal jej postavit Jan A. Baťa a k filmové tvorbě byli získáni skvělí mladí filmaři Elmar Klos, Ladislav Kolda, Alexander Hackenschmied. Nikdo z nich nepocházel ze Zlína. K nim je nutno přiřadit též Jaroslava Novotného, ale ten aspoň ve Zlíně učil. Válka učinila rozvoji zlínského filmu pod vedením zmíněného čtyřlístku přítrž. Nutno zmínit, že Kolda s Hackenschmiedem (později Hammidem) udělali kariéru v Americe. Válečné ateliéry ani pod dohledem Říše neopustila touha filmařsky objevovat. Byla sem přijata Hermína Týrlová, odvážná tvůrkyně, jež koketovala s animovaným – loutkovým filmem. Pocházela z Březových Hor (Příbram), kde se roku 1900 narodila. Autorských filmů natočila H. Týrlová ve Zlíně desítky, stala se jednou z vůdčích uměleckých osobností studia. Její nejslavnější postavičkou je určitě Sekorův Ferda Mravenec. Rozpohybovala jej již roku 1942, a pak ještě mnohokráte. Pokud jste minuli Ferdu, jistě jste viděli aspoň geniální Uzel na kapesníku. Možná Vzpouru hraček nebo Dvě klubíčka. Nebo ne? Pokud znáte jméno Týrlová, ale neviděli jste její filmy, něco není v pořádku… Musíte to dohnat. Naštěstí se o odkaz velkých filmařů stále pečuje.

Pro další rozšíření obzorů doporučuji návštěvu Kabinetu filmové historie na zlínských ateliérech a zde zakoupení knihy Začalo to Ferdou.