42. týden

Kde jste tento týden byl? Co jste navštívil?
Vizovice a Kunovice.

Co Vám během tohoto týdne utkvělo v hlavě?
Potkal jsem dva chlápky jako z devadesátek. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Už jsem myslel, že neexistují. Myslím, že to byli komparzisté ze seriálu Autobazar Monte Karlo. Na chvíli jsem je potřeboval a oni toho využili. Pokud tato smutná doba k něčemu je, tak aby pohřbila tato individua. Nepamatuju si, zda jsme si podali ruce. Obvykle podle stisku ruky a první věty poznám, zda chci spolupráci. Byl to rychlý týden a moje chyba. Stála mě peníze.

Co Vám udělalo tento týden radost?
Pozitivní reakce na předchozí týden. Pořádali jsme Mistrovství Evropy v 3D lukostřelbě GP ZLÍN HDH 2022. Splnil jsem si sen a dobře to dopadlo.

Prožil jste v souvislosti s městem nějaký intenzivní zážitek?
Bylo mi asi deset. Hráli jsme každý den fotbal, hokej, kuličky, žili jsme jako pouliční gangy, stavěli a bourali bunkry. Každý den dobrodružství. Když jsem vyrostl, město se zmenšilo a už se nic zajímavého nedělo.

Objevil jste tento týden nějaké nové místo (místa) ve Zlíně?
Na Jižních Svazích je nová vodní plocha, zajdu se tam podívat.

Proč je Zlín skvělé místo?
Zlín je krásné město. Mám tady srdce a taky práci, kterou jsem si vytvořil.

Doplňte: Město Zlín je město v lese. A mělo by tak zůstat.

Kde vidíte město Zlín za 10 let? Jak bude vypadat?
V kanceláři hlavního architekta pracuje můj kamarád Ondra Baloušek, zeptám se ho.

Zlín je město perspektivní a rychle se rozvíjí, co by jeho rozvoj podle Vás mohlo ještě podpořit?
Tomáš Baťa vymyslel toto město. Zlíňáci v něm žijí a pracují. Teď je to na nich. Město podnikatelů a lidí nadšených pro svou práci.
Každý má dělat, co umí. Nejdřív ukaž a pak mluv. To je pravidlo rozvoje.

Co byste rozhodně ukázal někomu, kdo přijede do Zlína úplně poprvé a vůbec to tady nezná?
Zlín je unikátní město. Park mezi dvěma kopci. Návštěvník tuzemský i zahraniční je nadšený. Kdo žije v tomto městě, měl by se snažit, aby to bylo i jeho dílo. Ukážu, co jsem změnil já a pak co zbudovali ti lepší než jsem já. Jedině tak to má hodnotu.

V pondělí učím jediný den v týdnu na Základní škole ve Vizovicích. Je to super. Tento týden je po velké akci, na kterou jsem se připravoval dva roky. Všechno půjčené vrátit. Všechno půjčené za peníze zaplatit. Všem poděkovat, napsat články a zpropagovat. Všechno zaúčtovat. Montérky, košile, montérky zase montérky a deset piv. Je to tak, že když akce skončila, ještě neskončila.
V úterý jedu na trénink do Kunovic. Založili jsme před lety pobočku a mám z ní velkou radost. Beru si luk a zastřílím si taky.
Ve středu jsem se vydal na hřiby, vím je pozdě. Jdu jenom z principu a vyčistit hlavu. Nic jsem nenašel. Všichni obyvatelé republiky poctivě celé září plundrovali lesy. Evropské závody už dělat nebudeme, tak to zkusím příští rok. Odpoledne ještě musím připravit provozovnu na další akci.
Ve čtvrtek dopoledne máme na střelnici teambuilding firmu ze Zlína. Odpoledne je trénink dětí a večer setkání se sponzory. Stále jsme v režimu úklidu a vyrovnání po závodech.
V pátek je trénink dospělých a malý lesní večírek. Plánujeme ještě jedno závodní kolo u nás a kalendář na příští rok.
V sobotu jsou další Moravské závody, já opět vynechávám a pokračuju v evidenci a fakturování. Začnu střílet příští týden, moc se těším. To je týden z příběhu lukostřelnice nad městem, střelnice u lesa. Na viděnou u nás, Zlíňáci.