Adéla Bačová
44. týden
31. října – 6. listopadu
Čtyřiačtyřicátou kronikářkou se stala designérka Adéla Bačová. Věnuje se designu produktovému i interiérovému a okrajově také menším architektonickým projektům. Kromě kolekcí pod svou vlastní značkou má na kontě také řadu zajímavých spoluprací, například se společností KOMA Modular. V posledních měsících navrhovala nové kanceláře pro Živý Zlín. O tom se také, mimo jiné, dočtete v její kronice.
„Zlín je nejspecifičtější město, jaké znám. Říká se, že si po určité době na všechno zvyknete, já jsem si na něj v dobrém slova smyslu stále nezvykla.“
Kde jste tento týden byla? Co jste navštívila?
Tento týden jsem paradoxně strávila více času mimo Zlín. Na začátku týdne mě čekal kontrolní den dvou bytů, které rekonstruujeme v Praze. V úterý jsem byla ve své kanceláři ve Svitu, zároveň jsem měla schůzky s Ovečkárnou a KuDomu. Ve středu jsem navštívila Holešov a měla jsem setkání ohledně nového projektu What a Hut. Čtvrtek jsem strávila ve Zlíně na zámku a večer pak v Bystřici pod Hostýnem, kde se konalo autorské čtení. V pátek jsem měla klasický kontrolní den stavby, připravovaných nových kanceláří pro Ovečkárnu v 64. bodově továrního areálu, večer jsme s kamarády byli na víno Lavite a potom v Jedním Tahem. Sobota byla tentokrát také pracovní, v Sehradicích, mé rodné vesnici, kde jsme zaměřovali pozemek pro novou saunu, kterou v rámci projektu What a Hut připravujeme. V neděli nastal konečně odpočinek. V rámci něj jsem se vydala na mé oblíbené vyhlídkové místo nad Kudlovem.
Co vám během tohoto týdnu utkvělo v hlavě?
Byla to autorská četba Jaroslava Rudiše s hudebním doprovodem Jiřího Hradila, která se konala v zajímavých prostorách bývalé konírny na zámku v Bystřici pod Hostýnem. Nikdy předtím jsem na autorském čtení nebyla, takže jsem nevěděla, co očekávat. Atmosféra samotného prostoru, a hlavně vystoupení Jaroslava a Jiřího mě naprosto vtáhla do děje knihy – Wintergergova poslední cesta. Romány příliš nečtu, spíše se zaměřuji na odbornou literaturu, při které se i něco naučím, ale tento zážitek mě však přesvědčil o tom, že bych si knihu ráda přečetla.
Co vám udělalo tento týden radost?
Zrcadlo pro Živý Zlín. Vyrobili jsme srdce, které zobrazuje jejich logo a skládá se ze dvou totožných částí. Tento nápad mě navedl k navržení celé kolekce zrcadel, všechna jsou složena z jednoho tvaru, který díky multiplikování tvoří různé obrazce. Potěšilo mě, že se klientovi zrcadlo líbí, a hlavně se těším, jaké budou reakce na celou kolekci.
Kromě toho je to také posun s novou saunou, kterou plánujeme v Sehradicích. Měla by být dokončena na konci letošního roku, takže nás čeká ještě dost práce.
Prožila jste v souvislosti s městem nějaký intenzivní zážitek?
Tento týden se nesl mimo jiné i ve znamení zlínského zámku, kde dokončujeme nové kanceláře pro Živý Zlín. Fotili jsme tam nábytek navržený pro jejich prostory, a tak jsme tam strávili celý den. Zámek mě vždy vrátí o pár let dozadu a připomene mi studentské časy, kdy jsme organizovali první ročníky projektu Zlin Design Week. Ráda se vracím do té doby, všechno bylo tak nějak růžovější.
Objevila jste tento týden nějaké nové místo (místa) ve Zlíně?
S kamarády chodíme občas do lesa opékat špekáčky. Tento týden jsme objevili místo, které jsem dříve neznala. Nachází se mezi Zlínem a Kudlovem, blízko dřevěného altánu a blízko cyklo trailů. Je to ohniště, které z cesty nevidíte, ale pokud se vydáte po trailu, objevíte ho ve velké jámě, takže vás téměř nikdo neuvidí. Jsou tam také improvizované lavičky k sezení.
Proč je Zlín skvělé místo?
Zlín je nejspecifičtější město, jaké znám. Říká se, že si po určité době na všechno zvyknete, já jsem si na něj v dobrém slova smyslu stále nezvykla. Neustále mě udivuje jeho krásná architektura, miluji rána ve Svitu, kde mám také kancelář. V letních obdobích si vždy užívám propojení zeleně, oranžových cihel a modré oblohy. Ve Zlíně je vše blízko, do deseti minut se dostaneme z centra města do lesa. V lese jezdím ráda na kole anebo zkoumám vesnice okolo Zlína. Hlavně mě tady drží komunita skvělých lidí, tuto komunitu nazýváme malý zlínský kartel. Vždy víte, komu se ozvat, když něco potřebujete a také vždy víte, že v parku Komenského potkáte někoho, s kým jít na pivo.
Doplňte: Město Zlín je…mladé.
Kde vidíte město Zlín za 10 let? Jak bude vypadat?
Přála bych Zlínu centrum designu z modulárního systému, implementováno do areálu Svitu. Architektura bude více rozvinutá, klasická baťovská architektura bude kombinovaná s novými objekty, které ji vhodně doplní. Centrum Zlína bude živější, než je dnes, plné dobrých restaurací a kaváren, galerií a zajímavých míst, která budou sloužit různým komunitám.
Zlín je město perspektivní a rychle se rozvíjí, co by jeho rozvoj podle Vás mohlo ještě podporovat?
Více bytových prostor v centru města, hlavně o víkendu se život ve Zlíně odehrává na jeho periferiích. Rozvoji města by také pomohlo více různorodé kultury, to souvisí již s výše zmíněnými nezávislými galeriemi, místy pro různé komunity, gastronomií atd. V tomto směru si myslím, že se Zlín musí ještě dost posunout, aby se mohl vyrovnat vyspělým městům v Česku, ale i na Slovensku. Pro srovnání vždy ráda uvádím Banskou Bystrici na Slovensku. Na počet obyvatel je to město podobné Zlínu, gastronomie a kultura je však na lepší úrovni.
Co byste rozhodně ukázala někomu, kdo přijede do Zlína úplně poprvé a vůbec to tady nezná?
Prohlídku Zlína bych začala v Památníku Tomáše Bati, fascinuje mě jednoduchost přitom promyšlenost tohoto prostoru. Potom bychom se zastavili na kávu do Jedním Tahem, tam bychom došli přes Letnou a pokračovali do továrního areálu Svitu. Procházku po městě bych zakončila na vyhlídkovém místě nad domovem důchodců na Burešově. A pokud bychom měli více času tak bych určitě volila procházku na nejlepší pistáciový věneček v Bistru Kudlov.
