5. týden

„Ve Zlíně jsem se narodila a po všech letech strávených mimo Zlín jsem šťastná, že jsem v něm nakonec zakotvila. A je to díky nejen přírodě okolo, kouzelné architektuře, kulturním možnostem, ale především díky ubrblaným Zlíňákům, kteří vesměs mají dobré srdce a chtějí táhnout za jeden provaz.“
Lucie Fajkusová

Zaujal vás deník našich kronikářek? Stáhněte si jej celý a začtěte se!

KE STAŽENÍ: Živá kronika – Musica Angelica

Lucie Fajkusová 

Vystudovala konzervatoř v Brně, následně pokračovala ve studiu u prof. Váchalové v Praze. Během studijního pobytu v Praze spolupracovala s mnoha hudebními tělesy, např. Hudební divadlo Karlín, Státní opera Praha, FISYO, Komorní filharmonie Pardubice apod. Po absolutoriu byla přijata na Solihull College ve Velké Británii, kde se věnovala studiu anglického jazyka. Po svém návratu do ČR působila jako lektorka angličtiny na UTB ve Zlíně a současně byla stálou členkou Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně, kde strávila téměř 20 let. Od roku 2013 učí děti na ZUŠ hrát na harfu a klavír a realizuje svá vlastní sólová vystoupení.

Magdaléna Malaníková

Momentálně se naplno věnuje vysněnému projektu Musica Angelica, ale také například Avion Big Bandu a Velkému dechovému orchestru města Zlína. Dále ji můžete také vídat při recitálech s akordeonistou Fandou Domincem, s pianistkou Mirkou Soukalovou, s pianistou Štěpánem Holíkem, kytaristou Petrem Kochtou Kochaníčkem, Františkem Šarmanem, se smyčcovým komorním orchestrem žáků a učitelů ZUŠ Morava a s dalšími formacemi. Mimo jiné moderovala řadu let na rádiu Rock Max, nebo uváděla i známé festivaly. Novinkou je také spolupráce s vynikajícím skladatelem a baskytaristou kapely Abraxas Ivanem Doležálkem s kterým natočili klip Vnímám. Velmi ji baví také terapeutická práce se zvukem, kterou občasně využívá při svém povolání v sociálních službách.

Kde jste tento týden byla? Co jste navštívila?

Magdaléna: Sv. Hostýn a okolí, což je s mým manželem naše společná obrovská srdcová záležitost. Další nepopsatelné chvilky v týdnu jsem si užila při hraní s Musicou Angelica na překrásné výstavě 3. ročníku úspěšných absolventů kurzů Ateliéru CBDart Martiny Mokrášové s názvem VIZE 2022. Výtěžek z prodeje obrazů bude věnován Nadaci pro výzkum rakoviny ČR. Tato vernisáž potrvá ve Filmovém uzlu do 27.2. 2022. Tak si zkuste najít trochu času Filmový uzel navštívit, určitě to stojí za to.

Lucie: Tento týden už je opravdu ve vzduchu cítit blížící se jaro a mě to táhne více a více ven. A zlínské okolí je na procházky jak dělané, tak po všem ranním zkoušení naší Musica Angelica, učení, přípravy notového materiálu jsem co nejvíce utíkala do přírody.

Co Vám během tohoto týdne utkvělo v hlavě?

Magdaléna: Přípravy na následující koncerty a nové projekty s Musicou Angelica, které společně chystáme pro MŠ a ZŠ. Autorkou pohádek a povídek je kolegyně Lucie Fajkusová. Tyto návštěvy nejenom pro děti, chceme obohatit přehlídkou zajímavých léčivých nástrojů a především přednáškou o harfě. Moc se na tyto nové výzvy těšíme.
Zajímavé koncerty s hosty ve Zlíně připravujeme také pro Alternativu, zavítáme na Dny hradu do nedalekého Lukova, navštívíme spoustu krásných kostelů v okolí, moc rády se vracíme také například do Vizovic do zámecké kaple, kde je překrásná akustika. Během týdne jsou v plánu také setkání s postiženými dětmi, kterým muzika také moc pomáhá.

Lucie: Utkvěla mi v hlavě melodie jedné staroanglické písně z 15. století, kterou se snažím otextovat.

Prožila jste v souvislosti s městem nějaký intenzivní zážitek?

Magdaléna: Když jsem letěla vyhlídkovým letadlem, nebo také balónem přímo nad Zlínem. Bylo zajímavé naše krásné město pozorovat z ptačí perspektivy.
Nicméně silné a intenzivní zážitky zažíváme často na koncertech a to když s námi lidi zpívají a různě se zapojují i rytmicky. Stává se nám, že lidi dokážeme s Musicou Angelica roztančit, rozesmát, ale také i rozplakat. Je to různé, ale některé vzpomínkové skladby ve spojení s harfou dokáží v lidech vyvolat velmi silné emoce. Hodně často se nám stává, že se lidem po koncertě ani nechce domů. Hudba je zkrátka silný a léčivý zdroj.

Lucie: Denně přicházím kolem nádherných budov paní architektky Jiřičné a denně se na ně nemůžu vynadívat. Vždy mě zahřeje u srdíčka, že budovy jsou u nás, ve Zlíně.

Proč je Zlín skvělé místo?

Magdaléna: Baví mě pohled na krásnou přírodu, zeleň v centru města, udržovaný park Komenského, skvostné památky, do lesa se člověk dostane ze všech stran téměř za chvilku, což je také velká výhoda.
Nějakou dobu jsem žila v Praze, studovala v Olomouci, ale do Zlína jsem se vrátila moc ráda. Neměnila bych, jen se těším, až konečně začnou opravy a rekonstrukce zlínského autobusového a vlakového nádraží. Ten pohled je skutečně žalostný a zoufalý. Dalších pár míst by se ještě v centru našlo s kterými by bylo potřeba něco udělat.

Lucie: Ve Zlíně jsem se narodila a po všech letech strávených mimo Zlin jsem šťastná, že jsem v něm nakonec zakotvila. A je to díky nejen přírodě okolo, kouzelné architektuře, kulturním možnostem, ale především díky ubrblaným Zlíňákům, kteří vesměs mají dobré srdce a chtějí táhnout za jeden provaz.

Zlín je město perspektivní a rychle se rozvíjí, co by jeho rozvoj podle Vás mohlo ještě podpořit?

Magdaléna: Zlínu by slušel v centru nějaký pořádný rockový, nebo jazzový klub, jako býval dříve na Tržnici Golem, ten tady opravdu chybí. A pro starší generaci zprostředkovat poslechová a taneční odpoledne a večery, tzv. čaje. K tomu sloužila kavárna Avion v centru města a hotel Sole. Obě budovy už také bohužel patří do značně zchátralých objektů. Je to velká škoda. Poslechové večery s Jiřím Černým v divadelním klubu MDZ jsem také zbožňovala.

Lucie: Zaměřila bych se na dostupnost města. Konečně bych dokončila dálniční spojení. Také doprava ve městě je tristní. Dokud všechna auta budou jezdit “po náměstí”, nemůže to fungovat. A abychom také nalákali nové obyvatele města, nestačí jen dobrá práce, ale také volnočasové vyžití, hudební kluby, hřiště, cyklostezky, aquapark apod.