Světově uznávaná sociální architektka Kateřina Šedá se setká se Zlíňany, aby si s nimi popovídala o projektu Z nohy na nohu, který navrhla speciálně k výročí města. O to, jaký zážitek byl nosit boty s kamerou se podělí také samotní aktéři, kteří netradiční obuv vynesli v uplynulém roce do ulic.

Kateřina Šedá: Z NOHY NA NOHU
Boty, co slyší! Boty, co mluví! Boty, co vidí!

Originální boty, vyrobené pro unikátní projekt realizovaný při příležitosti oslav 700.
výročí města Zlína, se v lednu vydají na svou zatím poslední cestu – do sálu
kolektivního domu.
Právě tady se bude konat moderovaná debata k projektu Z NOHY NA NOHU, kam
dorazí nejen naše boty, ale i autorka projektu Kateřina Šedá, její tým a několik
účastníků.
Pevně věříme, že i vy!
V červnu 2022 chodily boty na nohách lidí bez zastavení po Zlíně, navštívily místa
všeobecně známá, ale i ta, o jejichž existenci jste možná vůbec nevěděli. Každý
jejich krok snímaly kamery umístěné přímo v nich a vznikl tak nevídaný roadmovie.

Název místa: Sál v kolektivním domě
Termín: 25. ledna 2023 od 17 hodin
www.znohynanohu.cz

Kateřina Šedá (1977) je česká umělkyně, jejíž práce má blízko k sociální architektuře. V letech 1999–2005 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vladimíra Kokolii.

Ve své práci zaměřuje na sociálně koncipované akce, při nichž často zaměstnává desítky či stovky osob, které nemají s uměním nic společného. Většinou se odehrávají přímo na vesnicích nebo v ulicích měst. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace. Pomocí jejich vlastní (vyprovokované) aktivity a díky novému využití všedních prostředků se pokouší probudit trvalou změnu v jejich chování.

Je autorkou mnoha sociálně koncipovaných projektů, které realizovala v České republice i v zahraničí. K vytvoření samostatného projektu ji pozvali nejen významné umělecké instituce jako např. Artpark Buffalo Niagara v USA (2022–2024), Milton Keynes Art Centrum ve Velké Británii (2022–2023), Městská galerie v Sofii v Bulharsku (2020–2021), LIAF v Norsku (2019), IHME v Helsinkách ve Finsku (2016), SF Moma v San Francisku (2013–2014), Tate Modern v Londýně (2011), ale také vedení měst, vesnic, domovů seniorů a řada dalších organizací. Vystavovala například na 16. mezinárodních bienále architektury v Benátkách (2018), v MMOMA v Moskvě (2016), na Echigo-Tsumari Art Triennale 2015 v Japonsku, na Benátském Bienále (2013), v Kunstmuseum Luzern (2012), Mori Museum v Tokiu (2010), New Museum v New Yorku (2009), na Manifesta 7 v Bolzanu (2008), na 5. berlínském bienále (2008), v Renaissance Society v Chicagu (2008) nebo na Documenta 12 v Kasselu (2007).

Její práce obdržela řadu ocenění: Architekt roku 2017 (Česká republika), Magnesia Litera za publicistiku (Česká republika), TAKU Production Prize (Finsko), Nejkrásnější české knihy (Česká republika), Contemporary Art Society Award (Velká Británie), Cena Jindřicha Chalupeckého (Česká republika), Fluxus Award (Německo), Essl Award (Rakousko) a další. Vydala přes třicet knih a publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty. O své práci přednáší nejen na školách, v kulturních domech a v galeriích, ale i na vesnicích a v menších městech, kde se snaží svou činnost přiblížit co nejširšímu publiku.